Druhy octů: kam který patří?
Naprosto bez mučení vám hned na začátku přiznám, že to není dlouho, kdy jsem doma používala jen pár druhů octů. Zcela zásadně to ale změnily emaily s Bárou, která mi dala šanci blíže poznat a hlavně ochutnat bohatou škálu bzeneckých octů. Tento košík tedy naprosto zásadně změnil moje vnímání a hlavně i používání octů, za což patří veliké díky!
Výroba octu
Ještě než se pustím do představení všech otestovaných octů, hodí se poznamenat, jak se ocet vůbec vyrábí.
Ocet se vyrábí ve dvou krocích.
Prvním z nich je alkoholové kvašení, které je způsobeno činností kvasnic, které mění přírodní cukr na alkohol za určitých kontrolovaných podmínek.
Druhým krokem je pak kyselé kvašení, které je způsobeno mikroorganismy (octovými bakteriemi), které přeměňují alkohol na kyselinu octovou.
Po staletí zůstává proces výroby stejný, mění se jen technologie. Přestaly se využívat třeba dřevěné sudy, jejichž čištění znamenalo práci navíc.
Všeobecně se dá říct, že ocet se dá vyrobit ze všeho, z čeho jde udělat víno.
Kvasný ocet: klasika, která nechybí v žádné domácnosti
Bez klasického octu by se podle mě česká kuchyně jen horko těžko obešla. To máte nakládačky, utopenci, pod tlačenku ale i do zálivek na saláty. K tomu všemu si najde tento ocet využití i v domácnosti, například při odstranění vodního kamene, šmouh od barvy po malování, při vyvařování rychlovarné konvice a podobně. A věřím tomu, že když se nad tím teď zamyslíte, s přehledem vymyslíte dalších deset věcí, kde se dá ocet použít.
Nejčastěji ho seženete v litrovém balení, ale k dostání je také v pětilitrovce. Koncentrace kyseliny octové je 8 %, takže patří mezi nejsilnější octy.
Ocet s chutí bylinek: specialista na saláty
Hlávkový salát zastupuje první zeleninu, která nám na zahradě vyroste. Nejdřív v pařeništi, pak na záhonu. A takový čerstvě utržený salát je tak chutný, že nepotřebuje nic moc extra, abyste si na něm u oběda nebo večeře pochutnali. Než jsem ochutnala tento salátový speciál, tak jsme do zálivky na salát používali ocet kvasný. Teď už ale radši sáhnu tady po tom, protože je jemnější a navíc má příjemný nádech bylinek, který salát vystřelí ještě o fous výš.
V tomto případě nejde jen o jeden druh octu, ale rovnou směs s jedinečnou chutí danou vyváženou kombinací bylinek, lihového a vinného octa. Využijete ho na dochucení různých salátů a také pro středomořskou kuchyni.
Koupit se dá v 500ml balení a koncentrace kyseliny octové je v tomto případě nižší – konkrétně 5 %.
Na zálivku na fotce jsem použila: ocet s chutí bylinek a vodu v poměru 1:1, 1 lžíci třtinového cukru a 1 lžíci olivového oleje.
Vinný ocet z bílého vína
Pokud má víno přístup k vzduchu a přidají se ty správné bakterie, začnou zpracovávat alkohol a měnit ho na kyselinu octovou. Díky tomu pak do kuchyně získáváme červený a bílý vinný ocet. Konkrétně tento se nevyrábí přímo u nás, ale dováží se z Francie. Koupit si ho můžete v 500ml balení a koncentrace kyseliny octové je 6 %. I ty 2 % hrají roli, takže je oproti klasickému kvasnému octu podstatně jemnější.
Jestli vám ho mám do něčeho doporučit, tak do poctivé koprovky, salátové zálivky vinaigrette a také do domácí majonézy.
Vinný ocet z červeného vína
Stejně jako předešlý bílý ocet tento červený vinný ocet pochází z Francie a má stejnou koncentraci kyseliny octové.
Vzniká přímým biologickým kvasným procesem a v takto vyrobeném octě zůstávají všechny příznivě působící komponenty obsažené v původním víně před kvašením.
Já osobně jsem si ho zamilovala do zelí z červené řepy. Celkově bych řekla, že to má tento ocet podobně jako červené víno. Skvěle si sedne s podzimní zeleninou, červeným masem, bůčkem, kozím sýrem…
Jablečný ocet
Každé ovoce, které může kvasit, se může stát základem pro ocet. Nejčastějším ovocným octem je každopádně právě jablečný ocet.
Má 5% koncentraci kyseliny octové a lehce nasládlou chuť. Kdyby vás zajímalo, kam s ním, tak vězte, že opět do salátů a dalších zeleninových jídel.
Přispívá ke zlepšení metabolismu, k redukci hmotnosti a odstranění pocitu únavy. Způsobuje intenzivnější spalování potravy tím, že zvyšuje hladinu kyslíku v krvi. V jablečném octu se nachází i jablečný pektin, který hraje významnou roli při snižování hladiny cholesterolu v krvi. I proto si ho někteří ředí vodou a popijí stejně jako jiní vodu s citronem. Je to pár let zpět, co to byl celkem hit a byly toho plné sociální sítě. Sama jsem to tehdy vyzkoušela ale zcela upřímně říkám, že na chuť jsem tomu nepřišla. 🙂
Ocet balsamico z Modeny
Jako jediný ze zmíněných octů se prodává ve skle. Je to dané tím, že se Balsamico di Modena vyrábí v italské oblasti a nikde jinde. Smí se prodávat pouze ve skle, aby si udrželo svoji typickou chuť. V Itálii má svou dlouholetou tradici již od počátku 17. Století. Výroba Balsamico octa se zde řídí italskými předpisy a probíhá podle přísných pravidel.
V obchodech najdete opět 500ml balení, které vám doma nějakou dobu vydrží. Jelikož je ocet konzervační látka, měl by nám vydržet doma téměř neomezeně dlouho. I tak se ale doporučuje skladovat ho v dobře uzavřených nádobách na chladném a tmavém místě. Já osobně mám všechny octy ve spíži, kde je tma.
I díky tomu, že tento ocet pochází z Itálie, je celkem jasné, k jakým receptů se hodí. Ano, lehká italská jídla, těstoviny, saláty, rajčata… ale i hutnější jídla jako je chutney, maso a červená řepa.
Balsamico glazé: oživení salátů za 3, 2, 1 teď!
Husté balsamica jsou poslední roky trendy. Myslím, že každý z nás někdy dostal v restauraci (nejen) salát ozdobený různými klikyháky právě pomocí balsamika. Jenže pozor! Na trhu jich je hodně a velká většina z nich má mizerné složení.
Toto glazéčko od Bzence je na tom podstatně lépe, takže ho doma používáme celkem často. Hlavně před léto, kdy u nás saláty frčí ve velkém.
Hustá krémová poleva kombinuje vyváženou, ale silnou vůni a chuť hroznového moštu s jemnou sladkokyselou příchutí octu Aceto Balsamico di Modena IGP (CHZO = chráněné zeměpisné označení), dlouze zrajícího v dřevěných sudech. Glazé koupíte v nejmenším 250ml balení, ale vzhledem k tomu, že na salát ho stačí díky výrazné chuti málo, nějaký ten týden vám doma vydrží.
Pro svou sladkokyselou chuť se hodí ke spoustě jídel. Základem jsou saláty, dál také k dochucení pokrmů z červeného nebo bílého masa, ryb, sýrů nebo zeleninových či ovocných salátů. Jedinečně chutná i na dezertech nebo zmrzlinách. Rozhodně jej ale používejte vždy až na závěrečné dochucení a nevařte jej.
Bzenecký ocet slaví 100 let!
Výroba octa probíhá v Bzenci od roku 1921 a jejich octárna je dnes součástí největších evropských producentů octa. Letos (2021) se navíc můžete těšit i na chutnou oslavu. A to konkrétně v podobě účasti na oblíbených Garden Food Festivalech. Čeká na vás limitované “odnosné” balení ovocných Bzeneckých octů za výroční cenu
a ZDARMA si můžete vzít knihu 100 receptů s úžasnými recepty od českých food bloggerek, ale i tradičních a léty prověřených návodů k zavařování a nakládání.
Pokud vás moje psaní o octech zaujalo a rádi byste se dál inspirovali, doporučuji vám sledovat následující odkazy:
- Web Bzenecký ocet, kde najdete přehled všech výrobků ale hlavně! recepty s využitím všech jejich octů. Na receptech se podílí i další čeští foodblogeři a přední kuchaři, takže se máte na co těšit.
- Facebook Bzeneckého octu – Milujeme ocet.
- Instagramový profil Bzeneckého octu – Milujeme ocet.
