Blog

Maminka roku?

Tento článek bude hodně osobní. Asi nejvíc ze všech, co jsem sem na blog napsala.

Už ani nevím, kdy to přesně bylo, myslím že nějak v únoru, nebo březnu, mi napsala kamarádka, že na netu zahlédla, že časopis a portál Maminka.cz pořádají přes celý rok anketu Maminka roku, a že tam je i kategorie Maminka roku – blogerka. Tak ať neváhám a přihlásím se tam. Přemýšlela jsem nad tím týden. Prý že se nehledají dokonalé maminky, které by mohly na molo, ale skutečné ženy a jejich příběhy. Příběh. Ten já mám. Ale chce se mi s ním ven?

Obecně i když se to nezdá, tak mám problém s tím, když se mám někde nějak vychvalovat a říkat výčet všeho, co se mi povedlo. Nezdá se to, ale je toho už docela dost. Občas to po mně chtějí v práci, do nějakého časopisu, na internetu při spolupráci a tak dále. Vždy ale zvažuji, co napsat a zveřejnit a nikdy tam nedám vše, aby to náhodou nevypadalo, že se chlubím. I proto jsem se tento rok rozhodla, že na tom zapracuji. Založila jsem si vlastní prezentaci, která tedy ještě není kompletní, a proto ji ani nechci zatím zveřejňovat, ale ano, pracuji na tom. A tak se stalo to, že jsem sama sebe přihlásila do ankety Maminka roku.

HLASOVAT V ANKETĚ MAMINKA ROKU

Maminka roku 2018 – mám příběh?

Napsala jsem ve zkratce svůj příběh. Příběh o tom, jak jsem byla na dně, sama na 2 děti po tom, co jsem se rozhodla odejít od bývalého partnera, který mě hlavně psychicky týral a vydíral. Tehdy jsem měla jediné štěstí – mám skvělou rodinu, která za mnou stála a stále stojí! Mamka a taťka mě ve všem podpořili, pomohli mi finančně (tím, že jsme se mohli vrátit k nim domů) a také s hlídáním dětí. Během prvního půl roku to bylo těžké. Ono samotné šestinedělí se ženou zamává, ale když ještě řešíte soud, vyhrožování a celkově rozchod, tak je to teprve mazec. Tehdy mi pomohlo cvičení a osud (, nebo jak to nazvat), kdy mi tehdy naprosto neznámý kluk pomohl založit novou verzi blogu Recepty dětem. Blog se tedy stal něčím, na co jsem se mohla soustředit a věnovat tomu veškerý volný čas.

Začala jsem fotit, nejenom jídlo, ale děti, rodiny a postupně se dopracovala k tomu, že jsem si tím dokázala přivydělat. Blog se také pomalu rozjížděl a všechno to najednou začalo dávat smysl. Skutečně tedy platí, že blogování je pro mě dalším smyslem života, a že mě to vytáhlo ze dna.

Nikdy jsem neblogovala proto, že bych se chtěla umístit v nějakých anketách a začít si tím vydělávat. I proto jsem byla jako Alenka v říši divů, když jsem se poprvé umístila v TOP 10 Czech Blog Awards. Další úspěchy a zajímavé kontakty už na sebe nenechaly čekat a najednou jsem stála před rozhodnutím, jestli se tím živit, nebo si najít práci. Zvolila jsem druhou variantu, a i když mi blogování zabírá spoustu času, tak je to vedle práce na plný úvazek “jen” veliký koníček. Díky tomu si mohu vybírat, o čem psát, koho doporučit a koho ne. Mám naprostou svobodu a vy jako moji čtenáři jistotu, že bych vám nedoporučila něco, co bych sama doma nepoužívala. A zároveň jsem šťastná  v práci, kde si troufám tvrdit, jsem se vypracovala za poslední 2 roky také o pořádný kus.

Plnit si své sny a mít pokoru

Musím se tady usmívat… vážně! Je strašně krásné, když si někdo plní sny. Já jich mám hodně a jedním z nich bylo napsat kuchařku. To se mi povedlo v loňském roce a beru ji jako svoje další dítě. Opět to spustilo další vlnu zájmu, ale i tak zůstávám věrná svému přístupu a hlavně hodnotám. Jak říká náš taťka: „Hlavně nemachruj.“ Protože na to vážně není nikdo zvědavý a ani to neumím. Tak se toho držím a ve stejném duchu se snažím vychovávat i děti. I když se to v dnešní době moc nenosí, tak stále věřím tomu, že pokora, úcta a slušné vychování má svoje opodstatnění a váhu. Někdy je to těžší, než kdyby šel člověk “přes mrtvoly”, ale pak bych neměla klidné spaní. A to já raději budu snít o tom, jak se blogu dál daří, jak díky němu poznávám další zajímavé příběhy, kamarády a třeba si jednou otevřu i to rodinné bistro. Kdo ví…

Komu patří ocenění TOP 10 maminka roku 2018?

Věřím tomu, že se do této ankety přihlásilo a bylo přihlášeno spoustu maminek. Přeci jen je o co hrát a ta mediální podpora je obrovská. I proto beru jako ocenění už “jen” to, že mě odborná porota přidala na seznam TOP 10 maminek roku. A že tam je vybraná společnost! Za každou maminkou je jeden další příběh a spousta lásky. Takže těžko v tomto případě nějak soutěžit a zkoušet se dostat třeba do TOP 3.

Každopádně toto ocenění nepatří jen mně!

Patří totiž mým rodičům, kteří mě vychovali tak, jak mě vychovali a stále mě podporují v tom, co dělám. Patří mému manželovi, který se nebál toho, že nejsem sama a od prvního okamžiku jsem věděla, že to všechno špatné, co se mi stalo, má jeden důvod – abych si vážila toho, co jednou přijde. Patří také mým dětem. Protože bez nich bych nikdy nepoznala ten dar být mámou. Patří mojí sestře, která mě neustále podporovala a stejně tak mým kamarádkám. Patří všem, kteří mi kdy někdy vstoupili do života a nějakým způsobem posunuli dál.

Jestli si tedy řeknete, že zrovna můj příběh vás oslovil a budete mi chtít dát hlas, tak ten hlas budete dávat nám všem. Protože nikdo z nás by sám jako samostatná jednotka nikdy nedosáhl toho, čeho může dosáhnout, když má kolem sebe tak silný “tým”!

Pošli to dál →

Znáte film Pošli to dál? Je to takový americký “doják”, který hodně hraje na city, ale ta myšlenka nemá chybu. Malý chlapec spustí lavinu dobrých skutků s tím, že místo děkování, vděčnosti a nějaké náhrady po každém chce, aby ten dobrý skutek poslali dál a oni sami pomohli někomu dalšímu. Přesně takto se snažím fungovat i já. Mně v mém životě pomohlo několik lidí a to tolik, že to ovlivnilo můj život. Proto se snažím toto vracet a posílat zase dál. Naprosto nezištně a vždy tehdy, kdy mi to připadá jako správné. Pomohlo jsem tak třeba několik let zpět mamince, která sama byla na 2 chlapečky a dovezla jí spoustu oblečení a něco malého pro ni. Pomáhám třeba několika dalším začínajícím blogerkám, které potřebují občas poradit s něčím technickým. A někdy pomáhám i tak, že to třeba ten dotyčný ani netuší. Baví mě to a dává mi to smysl. A protože právě i tento krásný dárek v podobě TOP 10 v Mamince roku beru jako určitou odměnu, tak si myslím, že se z těch dobrých skutků jen tak nevyhrabu :-)))

Něco na odlehčení

Pár lidí se mě ptalo, kam a do jaké ankety se ještě nacpu. :-) Můžu vás uklidnit, že už toho moc nezbývá. V TV asi jen tak nebudu, takže Tý Tý nic (teda pokud ta anketa ještě funguje), zpívat neumím, takže i Slavík odpadá, na Miss mám asi o 50 kg víc, fotbal, hokej, biatlon ani atletika také nic, takže ani Zlatá hokejka a tak podobně nehrozí… ehm, teď mě tak napadá, že je tu ještě politika. Tak že bych začala u nějakých komunálek? :-))))

hlasování maminka roku

Jak hlasovat?

  1. Zde probíhá hlasování a najdete mě tam jako “GABRIELA”
  2. Z každého počítače/mobilu můžete hlasovat jednou za hodinu – takže ano, za 1 den můžete poslat klidně 24 hlasů.
  3. Jen ověříte kód, aby se nepodvádělo a nemusíte vyplňovat žádný e-mail, ani telefon…
  4. Hlasování probíhá až do září.

→ HLASOVAT V ANKETĚ MAMINKA ROKU 

Děkuji všem, kteří si na mě udělali čas, podporují mě a už teď gratuluji ostatním maminkám, protože “jít s kůží na trh” není lehké… a strašně moc bych si přála, aby hlavní výhru vyhrála některá s maminek hrdinek, protože jejich příběhy mě hodně zasáhly!

Kategorie

Autor

Gabi

Sdílení & Tisk

Dejte vědět svým přátelům...