Co já a spolupráce s firmami?
Když jsem začala psát blog, ani ve snu mě nenapadlo, že bude mít jednou takový úspěch a tolik čtenářů. Od začátku jsem do něj věnovala ohromné množství energie, času i financí a v určité fázi jsem si párkrát položila otázku, jestli mi to za to vlastně stojí. Odpověď přišla na podzim v roce 2015, kdy jsem se umístila v TOP 10 Czech Blog Awards. Tehdy se to všechno změnilo…
Dobrý den, máme zájem o spolupráci…
Začaly chodit první větší nabídky ke spolupráci a můžu vám prozradit, že mi to lichotilo. Hodně mi to lichotilo. Taky aby ne. Holka z vesnice, která byla nějaký čas sama na děti, si váží každé koruny. I tak jsem ale věděla jedno. Nechci svůj blog zaprodat a už vůbec ne projektům, se kterými ani nesouhlasím. Odmítám si blog vytapetovat reklamními bannery, sbírat procenta za prodané kusy zboží, které se mi ani nelíbí a dělat reklamu něčemu, co bych nedala do misky ani našim psům. Tím jsem se sama připravila o celkem početnou část dalších nabídek, ale zpětně toho nelituji.
Vy nejste z Prahy? Blogerka z Moravy? Aha.
Předem píšu, že nemám nic proti Praze 🙂 Naopak. Prahu mám moc ráda, ráda tam jezdím, miluji historické centrum, kavárny a zajímavá místa. Nejsem proti Praze vůbec zaujatá, ale co mě trochu trápí je to, že u blogerů tak nějak všichni počítají s tím, že musí být z Prahy. Jak kdyby měla Praha patent na blogery :-)) Nabídek na různé akce, předváděčky a workshopy přišla spousta. Tedy do té doby, než jsem všem agenturám a firmám napsala, že jsem z Moravy. Ono sednout do auta/na vlak a jet na nějakou takovou akce zabere celý den, takže když už chodíte do práce, muselo by to fakt něco být, abych si kvůli tomu brala dovolenou.
Končí mi rodičovská, co teď? Uživí mě blog? Půjdu do práce?
V roce 2016 mi končila rodičovská. I když mi končila až v listopadu, už na začátku roku jsem několik týdnu přemýšlela nad tím, kam dál. Zůstanu doma, budu dál fotit a živit se blogem? Uživí mě vůbec focení a psaní blogu? Uživilo by mě to. Teď už to vím, ale i tak jsem dala přednost hledání práce. Co si budeme povídat. Mladá holka, doma 2 děti, nedokončená vysoká… žádný extra vyhlídky. Rozhodila jsem pár životopisů, odepsala asi na 5 pracovních nabídek a všude jsem se dostala do užšího výběru. Ale nic z toho nebylo ono. Byl duben a já si řekla, že ještě zkusím poslední pohovor a do srpna to nechám být a budu hledat až pak, abych byla s dětmi ještě na prázdniny doma. Ale ten poslední pohovor dopadl dobře, pak byl ještě jeden a v květnu už jsem nastupovala 🙂
Měla jsem takové štěstí, že mám v práci stále neuvěřitelnou podporu, děti nejsou na obtíž, kolektiv je parádní a náplň práce mě neustále baví. Vzdělávám se dál, posouvám svoje hranice a schopnosti a učím se. Blog tak zůstal jedním velikým koněm, který není hlavním zdrojem příjmů, a i díky tomu si můžu dovolit vybírat, s kým chci spolupracovat.
Život po kuchařce
Po první zmínce o psaní kuchařky mi došla další vlna nabídek ke sponzorství – všechny jsem odmítla. Už předem jsem sama oslovila e-shop Vše na vaření ohledně sady hrnců a Ima-dekor kvůli nádobí a dekoracím a tím jsem skončila. Nikoho dalšího jsem do toho “tahat” nechtěla. Kuchařka měla být hlavně o mně a ne o tom, komu budu dělat reklamu.
Od vydání kuchařky přišly další zajímavé nabídky a teď se konečně dostanu k tomu, proč často nabídky odmítám a koho si naopak vážím.
Jelikož sama pracuji v marketingu a spolupracuji s blogery, tak si sama vždy dávám práci s tím, abych o blogerech něco věděla. Respektive blogovou scénu sleduji dlouho a pravidelně, takže mám značnou výhodu. Tohle bych doporučila všem firmám a agenturám, které nás blogery oslovují.
Pokud chci s někým spolupracovat, tak mi přijde minimálně slušné, zjistit si, jak se bloger jmenuje. Nestane se vám pak, že mi píšete a oslovujete mě například Báro, Martino, Petro… Jmenuji se Gabriela, těší mě :-)) Dál se hodí projet si alespoň pár receptů, info “o mně” a komunikaci na sociálních sítích. Opět se tak vyvarujete nějakému tomu faux pas. To máme takový ten úvod a teď k samotné nabídce…
Prozradím vám, že mám problém si říct o slušnou odměnu a celkově třeba neumím smlouvat, zkoušet slevu a podobně. Nemám na to náturu fakt ne. Petr se mi za to občas směje, že jsem takový trdloun, ale mně je to nepříjemné. Poslední rok jsem ale zjistila, že mi blog a vše kolem něj bere strašně moc času, a když jsem si začala počítat čas, který trávám přípravou článků pro spolupráce a propagaci, tak jsem zjistila, že nejsem trdloun, ale pořádný tele. Ale i taťka vždycky říkal a říká: hlavně nemachrovat. Nemachrovat a být pořád svá, přesně to chci, ale i tak jsem tehdy nastavila jednotnou cenu za spolupráce a za tou si stojím. Nechci ustupovat, a i když se mi projekt ke spolupráci líbí, tak nepřistupuji na horší podmínky. Začala jsem si konečně vážit svého času a rodiny a naučila se říkat NE.
Od té doby se mi hrozně ulevilo. Není totiž vůbec špatné znát svoji cenu.
S kým spolupracuji? A co tipy a recenze produktů a restaurací?
Momentálně přijímám zhruba 10 % nabídek. Je to hodně málo, ale vy, moji milí čtenáři, tak máte jistotu, že podporuji jen to, za čím si sama stojím a co je mi sympatické. Mám ráda lidi, co dělají věci s láskou a nadšením, jsem s tím ohraná, ale je to tak. Ráda podpořím produkty hlavně místních výrobců, prodejců a značek. Jídla a produkty, které doma sama používám. Díky tomu tak najdete na blogu a sociálních sítích i tipy, které nejsou vůbec placené/nemám za ně produkty. Baví mě totiž podporovat věci, co mi dávají smysl.
Stejně tak restaurace – nikdy jsem nebyla v žádném podniku za to, abych o nich napsala 🙂 Chodím jako anonym a nikde nevyhlašuji, že jim můžu za útratu napsat recenzi. Každý tip na bistro, kavárnu, restauraci… je tak čistě z mého rozhodnutí. Navíc jak už jsem psala, já bych si o to ani neuměla říct :-)) Přijde mi to divné. Ráda zaplatím za dobré jídlo, a pokud nám tam chutná a líbí se nám tam, tak vám o tom i napíšu. Proto už ignoruji některé závistivé a pomlouvačné vzkazy na Facebooku případně na webu o tom, že si chodím po restauracích zadarmo. Věřte nebo ne, vysedávám tam za vydělané peníze 🙂
Tento článek píši i kvůli tomu, abych poděkovala všem těm, kteří si váží práce blogerů a jejich času. Neberou je jen jako reklamní prostor a dají si ten čas si o nich něco zjistit. Díky blogu jsem měla šanci poznat spoustu zajímavých lidí, kteří mě inspirují a jsme stále v kontaktu. Sleduji spoustu projektů, kterým fandím a klidně se o nich budu zmiňovat opakovaně. Když jsem zmiňovala komunikaci, tak například od Boneca a jejich Petry Sládkové by se mohlo hodně lidí učit. Dál například ráda doporučuji Dokonalou kávu a nic za to nemám 🙂 Ale líbí se mi jejich přístup a nadšení, s jakou učí ostatní lidi připravovat dokonalou kávu. Aktuálně barterově spolupracuji například s mojí srdcovou záležitostí SONNENTOREM.
Proč si blogeři nechávají platit?
Ještě tu mám jeden krátký odstaveček. Do zprávy mi došla tato otázka. Proč si vůbec blogeři nechávají za spolupráci platit? Je to jednoduché, i když není blog v naprosté většině hlavní pracovní náplní, tak psaním článků a přípravou receptů trávíme tolik času, že už to kolikrát nejde dělat jinak. Vezmu to za sebe a shrnu vám, co za 1 článkem (ať už spolupráce, nebo ne) stojí:
- Komunikace ohledně spolupráce.
- Vymyšlení receptu.
- Příprava receptu/článku/testování produktů (to vždy dělám dlouhodobě).
- Chystání dekorací, styling a focení.
- Úprava fotek.
- Psaní článku/receptu.
- Sdílení na sociální sítě.
- Komunikace s fanoušky.
Často se tak dostanu i na 3-5 hodin a v některých případech (u testování) to zabere času ještě víc. U speciálu se dostávám i na 15 hodin. A teď si položte otázku: chtělo by se vám věnovat něčemu 5-15 hodin a nemít z toho vůbec nic?
Nehledě na to, že provoz webu také něco stojí. Doména, hosting, technika na focení, program na úpravu fotek, propriety na focení… do toho všeho jsem už investovala tolik, že se mi to stejně nikdy nevrátí 🙂 K tomu ještě připočtěte hodnotný zpětný odkaz pro firmu (v případě dlouho budovaného blogu to tak je) a dostáváte odpověď na otázku: proč si blogeři nechávají platit. 🙂
A to je vše. Jsem moc ráda, že jsem se k tomuto článku konečně dostala, protože jsem ho plánovala napsat už hoooodně dlouho. Možná tímto odradím pár dalších firem, ale věřím tomu, že projekty, které ke mně patří, si mě najdou a společně vymyslíme něco, co bude skutečně přínosné.
Už jste viděli kuchařku RECEPTY DĚTEM – Vařte pro děti tak, aby chutnalo o vám? Pokud ne, tak mrkněte ♥ Najdete v ní 86 nových receptů, které jinde nenajdete a celkem se můžete těšit na 103 receptů pro celou rodinu ♥
Ještě mě nesledujete na Facebooku a Instagramu? Tak to honem napravte 🙂 Nic vám pak neuteče.
